„Jsem Roman a chci vás přesvědčit, abyste v téhle kampani přispěli pár korun, stovek nebo tisíc na Rysí hlídky. Hnutí DUHA a dobrovolníci na nich mapují a chrání velké šelmy, kterých je v Česku pomálu.“ Těmihle slovy začíná krátké video, ve kterém vás prosím o příspěvek na ochranu rysů, vlků a medvědů na českém území. Jde o historicky první peer-to-peer kampaň Hnutí DUHA a taky o něco, co posouvá hranice mé komfortní zóny o řádný kus dopředu. A v tomto článku vysvětlím, jak se to celé vlastně stalo.
Je to rok a pár měsíců, co mi napsal Vráťa Vozník z Hnutí DUHA
„Romane, máme potíže s brandem, s uvědoměním si našich interních hodnot a taky s komunikací toho, co je Hnutí DUHA. Budete nám umět pomoci?“
Pustili jsme se do práce, která vyvrcholila hodnotovým setkáním ve Vranově nad Dyjí. Případovku s detaily najdete tady.
Workshop s Hnutím DUHA ve Vranově nad Dyjí
Nutno říct, že to pro mě byla jedna z nejzajímavějších pracovních zkušeností v životě. Nejen proto, že jakkoli jsem konzumní tvor, je mi blízká řada myšlenek Hnutí DUHA. Nejen proto, že šlo o práci na značce. To, co pro mě bylo nejsilnější, byla možnost facilitovat veskrze citlivé debaty a dotýkat se takových témat, která sahala mnohem hlouběji než k brandu.
A je fakt, že to můj vztah k Hnutí DUHA a k lidem v něm posunulo do roviny, která se už dávno nedá popsat jen jako konzultant – klient.
Je to týden a pár dní, kdy mi Vráťa psal…
„Romane, máme pro tebe nabídku, která se neodmítá.“
Měl recht, a tak jsem se stal součástí experimentu, ve kterém překračuju hranice svých komfortních zón jak na běžícím pásu.
- Prosím někoho o peníze. Peer-to-peer fundraising je docela jiná disciplína než vyjednávání nad rozpočty za práci Pábení. Ne, že by tam nebyly paralely. Třeba absolutní víra v to, že jde o poctivou nabídku. Dívat se ale do kamery a říkat při tom „Přispějte…“ nijak snadné není.
- Propůjčuju sebe, svůj hlas, svůj obličej, svoje nohy +/- reklamní kampani. Pro introverta, co se klepe před každým vystoupením před více lidmi, žádný med.
- Spoléhám na to, že jsou v mé sociální bublině lidi, které téma i moje výzva zaujme natolik, že přihodí pár kaček do banku. A to i přes fakt, že nejsem celebrita. Že dosah mých sociálních sítí je minimální. Že bublinu tvoří převážně lidé od marketingu, larpu, HR anebo lidi, které jsem už léta neviděl, protože skoro nechodím na třídní srazy, večírky ani společenské akce… Najednou jim všem říkám „přispějte“ a jsem v pozici, ve které mě stopro neznají.
- Hnutí DUHA ani já nemáme s crowdfundingem tohoto charakteru prakticky žádné zkušenosti. Neziskovky běžně získávají dary od lidí, se kterými mají bezprostřední kontakt. Peer-to-peer jde ale o krok dál. Místo toho, aby se hnutí ptalo svých sympatizantů, zda mu můžou přispět, prosí je, aby se stali jeho „vyslanci“ a požádali o dar své známé. Finance jsou tak jen jednou z možných hodnot, kterou mají šanci získat.
- Překonám sám sebe fyzicky i psychicky. Protože výzva, kterou jsem si dal, je pro mě prostě vostrá.
Je to den a pár hodin, co se rozjela kampaň #kaslunakomfort
Kampaň, díky které chceme do 14 dní získat 20 tisíc na Rysí hlídky. Projekt Hnutí DUHA, který mapuje a chrání velké šelmy na území České republiky. Kampaň, díky které poběžím 10. prosince 80 kilometrů přes Brdy a ještě o tom budu v reálném čase psát. Trochu hádám, že tahle zkušenost můj vztah k Hnutí DUHA posune zas o kousek dál. Dám vám vědět po 10. prosinci. A do té doby přispějte, prosím. A sledujte, jak #kaslunakomfort.
#kdyznemuzespridej