Když jsme v lednu 2016 dělali první velký workshop, který stál na metodice Design Sprintu a Human-Centered Designu, byli jsme nervózní.
Má dobrou dramaturgii? Povede se sladit týmy, aby se jim dobře pracovalo? Jsou designové výzvy smysluplné a srozumitelné? Povede se lidi udržet ve varu celé dva dny? Povede se najít smysluplné řešení a přinést brněnské radnici pomoc s restauračními zahrádkami?

Když jsme na jaře 2016 dělali druhý velký workshop pro Hnutí Duha, kde jsme v pětadvaceti lidech odkrývali hodnoty značky, hledali její silné stránky a zapracovávali je do komplexní komunikační strategie, ty otázky byly stejné.

A když jsme Design Sprint dělali v červnu 2016 potřetí, zase se opakovaly. Tentokrát jsme firmě Plastia pomáhali hledat cestu k novému produktu tak, aby zapadl do její filozofie.

Tři absolutně rozdílná zadání. Tři úplně jiné cílové skupiny. Tři party účastníků, které toho mají pramálo společného. Jedna metodika a jeden proces ale udělaly magii. Po dvou až čtyřech dnech jsme měli hmatatelné výsledky, účastníci si to užili a zadavatel získal smysluplné řešení.

O tom, co je Design Sprint, si nejlíp přečtete přímo na stránkách nebo v knížce, které ho popisují. Ve zkratce je to metodika, kdy za pár dní získáte validní odpovědi na otázky, které vás trápí.

A nebo nezískáte odpovědi, ale přijdete na to, že cesta, kterou jdete, je špatná. Ať tak nebo tak, v poměru cena/výkon je Design Sprint přístup k nezaplacení.

Zajímá vás to? Chtěli byste si někdy Design Sprint vyzkoušet? Přečtěte si pár postřehů z praxe.

Nepodceňte přípravu

Nepodceňte přípravu

Jakkoli to může vypadat, že pro Design Sprint potřebujete pár dní – maximálně týden, sehnat účastníky a zásobit je dostatkem kafe a post-itů, není to pravda. Když jsme pomáhali Brnu se zahrádkami, znamenal sběr podkladů, jednání na radnici a tvorba programu desítky hodin příprav.

Když jsme řešili komunikaci hodnot Hnutí Duha, sešli jsme se na minimálně hodinový rozhovor jeden na jednoho s 25 lidmi, udělali jsme 3 focus groupy, procházeli komunikaci jiných neziskovek, analyzovali komunikaci stávající.

Když jsme pomáhali s novým produktem Plastii, byli jsme na konferenci o Zero Waste, mluvili se zastánci cirkulární ekonomiky, upcyclingu, bez obalu, ptali jsme se zahradníků a zahrádkářů, sbírali a měsíc doma nevyhazovali plastový odpad.

Díky tomu jsme vždycky mohli definovat zadání designových výzev pro workshop samotný, nebo dát prostor pro to, aby je definovali účastníci.

Pečlivě vybírejte, kdo na workshop přijde, a dejte jim prostor

Pečlivě vybírejte, kdo na workshop přijde, a dejte jim prostor

Chcete otevřené hlavy, co se nebojí říct svůj názor. Chcete introverty, co dlouho přemýšlejí a pak přijdou s brilantním nápadem. A chcete dát všem do ruky nástroje, aby se byli schopni prosadit. A udělejte workshop co nejotevřenější. Interní tým je bezva, ale vstupy zvenčí jsou nedocenitelné. Designeři, odborníci, obyčejní uživatelé, každý vám může otevřít oči.

Soustřeďte se na dramaturgii workshopu

Účastníci musí chápat, proč kterou aktivitu dělají. Ani za nic se nespoléhejte na to, že vše pochopí sami za běhu. Že umějí nejdřív chrlit nápady a pak je zabíjet. Že nezačnou sypat hotová řešení hned poté, co slyšeli zadání. Že umějí dát dohromady testovací scénář. Že dovedou pracovat v týmu.
Ne. Ke všemu tomu jim musíte pomoct.

Musíte jim ukázat triádu Hear, Create, Deliver. Musíte je provést za ruku metodami. Musíte je sledovat, a když jim nefunguje dynamika v týmu, musíte s nimi projít zpětnovazebním kolečkem a narovnat to. Nevěřte kombinacím dlouhého bloku teorie vystřídaného dlouhým blokem tvůrčí práce. Lidi takhle snadno přepínat neumějí.

Nebojte se improvizovat

Nebojte se improvizovat

I když si workshop samotný nalajnujete dopředu minutu po minutě, určitě se vám někde rozbije. Narazíte na zádrhel, o kterém jste doposud nevěděli a vědět nemohli – třeba že si lidé z nezisku chtějí v debatách dávat víc prostoru, než bylo plánováno. Nebo že domluvené setkání radnice a restauratérů nepotrvá hodinu, ale tři.

Improvizujte. Čas je natahovací. Jednotlivé bloky spíš naddimenzovávejte. Zapojte post-ity, protože brainstorming s nimi je časově výrazně efektivnější. Skvělých aktivit existují desítky.

Těšte se na výsledek

Těšte se na výsledek

Když jsem se vrátil po workshopu v Plastii, napsal jsem si:
Zase to vřelo. Zase vznikly hodnotné věci. Zase lidi dva dny makali na plné pecky, aby nakonec představili otestované prototypy.
A napjatě čekám, až se Plastia pustí do validace a taky, že třeba za rok budu držet v ruce produkt, o kterém budu moct říct, že jsem ho viděl vznikat od úplného začátku. A že ten prvopočátek byl moderovaný, řízený, nenáhodný. Před metodikami HCD a Design Sprintu musím smeknout.

Je mi přitom jasné, že třeba už ten příští Design Sprint, kdy budeme pomáhat na svět smysluplným marketingovým strategiím pro celoživotní vzdělávání na středních školách, může dopadnout docela blbě. Ale ve finále i takový výsledek je výsledek. Fail fast je snad vždycky lepší, než tlačit káru dál po nesmyslné cestě.

Disclaimer

Štouralové teď možná řeknou: V Pábení jste nedělali opravdové Design Sprinty, které mají jasně danou strukturu i složení týmu. Nedělali. No a co? Hráli jsme s kartami, které jsme měli. Ohýbali jsme vše ve prospěch zadavatele, možnosti účastníků a potřeby projektů. Co jsme ale striktně drželi, byly precizní vstupy, možnost střetu s realitou formou testování a postup Hear – Create – Deliver. Dělejte to taky tak. Sprint i HCD jsou metodiky, které je možné ohýbat. Nelamte je ale, prosím.

autor: Roman Hřebecký