Empatická mapa pro účely náboru nových zaměstnanců

Empatická mapa je jeden z několika nástrojů využitelných pro tvorbu náborových a marketingových textů. V tomto článku se dozvíte, jak jej používat a k čemu všemu vám poslouží.

Minimalistickou verzi této techniky, se kterou přišel Alex Osterwalder v knížce Business Model Generation, byste měli stihnout za 30 minut. Je k nezaplacení, když se chcete do někoho vcítit. Zjistit, jaké jsou jeho potřeby a cíle. A vytvořit pro něj nabídku, která se neodmítá.
Dotyčným může být zákazník, uživatel, nadřízený, potenciální zaměstnanec...

A než budeme pokračovat – pokud jste přišli na tuhle stránku náhodou a zaujme vás, přečtěte si kontext.

Jak na to?

Empatická mapa

• Nakreslete na flipchart obrázek podobný tomu výše a nadepište ho názvem pracovní pozice. Nezapomeňte na oči, nos a pusu, ať máte pořád na paměti, že je před vámi lidská bytost.
• Dejte mu jméno – třeba Michal. Je to člověk, kterého chcete dostat do své firmy. A protože je nábor trochu jako randění, o Michalovi toho chcete zjistit co nejvíc, než navážete kontakt. Ať víte, co se mu honí hlavou. Co potřebuje. A ať tomu všemu můžete jít naproti. Proč? Protože inzerátem vzbudíte první dojem, a ten je velmi důležitý.
• Rozdělte papír na pět segmentů tak, jak to vidíte na obrázku. Každý z nich bude pokrývat nějakou část Michalova myšlení, vnímání a prožívání.
• A teď se zkuste obléct do Michalova kabátu.

Jste uchazeč, jakého hledáte. Co prožíváte?

• Soustřeďte se postupně na každý ze segmentů zvlášť. V týmu nejdřív potichu na post-it papírky pište jednotlivé myšlenky a pak je do obrázku vlepte. Post-ity jsou důležité. Snadno se s nimi manipuluje, dají se přeskupovat a shlukovat.
• Buďte co nejkonkrétnější. Snažte se nevkládat uchazeči do hlavy myšlenky a přání, které jsou spíš vaše. A nebojte se. Empatické mapy jsou brainstormovací metoda. Nic není špatně. Seřadit vše podle důležitosti a vymazat nepotřebné se naučíme jinde.

Ukažme si vše na konkrétním příkladu

Co cítím?

Představte si sami sebe jako svého uchazeče. Zamyslete se, v jaké jste životní fázi. Máte krátce po škole? Nebo jste v oboru už dvacet let a máte odrostlé děti? Přemýšlejte, co se vám honí hlavou, když hledáte novou práci. Jaké argumenty zvažujete. Máte nějaká přání? A obavy? Jaké jsou vaše emoce ohledně nástupu do nového zaměstnání?
„Jsem absolvent stavárny a hledám práci v oboru. Už chci něco, kde vydržím, nechci si za půl roku muset hledat práci znovu. Hlavně aby byl příjemný kolektiv. Mám teprve po škole, ale nechci být jen podržtaška. Mívám dobré nápady. Bojím se trochu, že mě někde využijí jako levnou pracovní sílu, když nemám tolik zkušeností. A já začínám šetřit na ten byt.“

Na co slyším?

Uznáváte nějaké hodnoty a chcete se jimi řídit i při práci. Něco o tom, kde a jak pracovat, vám říkají druzí. A jsou určité argumenty, na které slyšíte.
„Rád jsem užitečný. Dám na dobré mezilidské vztahy a férové jednání. Nejvíc nesnáším, když se práce odflákne, aby se ušetřilo.“

Co potřebuji k životu?

Na co jste zvyklí? Bez čeho nebudete spokojení?
„Potřebuji, ať mě lidi berou vážně. Nechci se bát, kdy mě vyhodí z práce. Ať mám nějakou jistotu. Dělám opravdu dobré projekty, když je v práci trochu klid a pořád se na mě jen všechno nesype. Mám přítelkyni, o víkendech na ni chci mít čas.“

Co dělám? Co říkám?

Jak mluvíte o své práci? A jak o práci, kterou byste chtěli? Určitě také něco děláte pro zvyšování své kvalifikace. Jak trávíte volný čas? A jak se chováte k druhým?
„Mám svůj obor rád, těší mě vidět něco vznikat. Teď se učím s novým počítačovým programem, který by se mi k práci mohl hodit. Jinak chodím s kamarády na squash a pěstuju bonsaje. Snažím se lidem hodně vyjít vstříc. Občas si rád zahraju Minecraft – baví mě budovat a plánovat.“

Co si myslím o této konkrétní firmě a pozici?

Možná danou firmu už znáte. A každopádně máte nějaká očekávání ohledně konkrétní pracovní pozice.
„Mají dobrou pověst. Viděl jsem jejich reklamní kampaň a byla vtipná. Tuhle konkrétní práci už jsem dělal při škole a bylo to super, jen je člověk pořád za počítačem. Asi bych tu dělal i nějakou administrativu. To musí být otrava, ale nějak bych to zvládl.“
Až budete hotovi, poodstupte. Doplňte detaily. Pravděpodobně nebudete mít hned zpočátku kompaktní text, ale hesla, slova, slovní spojení. Někdy můžou být nesrozumitelná. Zeptejte se proto všech, kdo s vámi brainstormují, jestli všechno chápou a jestli jim něco nechybí. A pak se přesvědčte, že si vašeho potenciálního zaměstnance dokážete představit. Že je živý.
Dalším krokem bude systematizace sesbíraných dat pomocí hravého nástroje Affinity Map.

Jak dále využít empatické mapy?

V personalistice nemusejí sloužit jen při náboru. Možná máte ve firmě vysokou fluktuaci pracovních sil a přemýšlíte proč. Empatická mapa stávajícího zaměstnance firmy vám napoví, co lidem nevyhovuje. Nebo chcete zaměstnance motivovat. Když zjistíte, jaké jsou jejich potřeby a cíle, budete taky vědět, na co budou slyšet.
Mimo personalistiku jsou užitečné pro pochopení zákazníků nebo návštěvníků webu. Budou se vám hodit při tvorbě person, jsou totiž jednou z cest k protopersoně vašeho potenciálního zaměstnance.